pondělí 26. ledna 2015

Labyrint: Útěk

The Maze Runner

James Dashner



Tak, je tu úplně první recenze! ^^ Na tuhle chvíli jsme se těšily dlouho! Společně jsme se domluvily, že napíšeme recenzi na tuhle knihu, není to něco, na co píšou všichni, jako třeba Hunger Games, nebo Hvězdy nám nepřály. Určitě se nezdržujte komentářů, budeme jen rády. :) Berte to tak, že to je opravdu naše první recenze a nemáme s tím zkušenosti. :D určitě to ještě všechno vypilujeme! :) -Katy



Série: The Maze Runner

Žánr: Sci-fi

Nakladatelství:  Yoli

Rok vydání: 2014, originál 2009

Počet stran: 360

Anotace: Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.

Filmové zpracování: Filmu se ujal 20th Century Fox. Světová premiéra byla 11. září 2014. V ČR šel do kin v době, kdy vyšla kniha. Thomase si zahrál Dylan O'Brien a Teresu Kaya Scodelario. Film byl točen podle knižní předlohy (nečekaně), ale byl pojat trošičku jinak.


-K:

Kniha působí zajímavě už od začátku. Musíte tomu dát ale chvilku čas, než se to rozjede. Příběh je zajímavý, osobitý, postavy jsou promyšlené a celkově to působí hodně zajímavě. Možná si říkáte, že to je další napodobenina Hunger Games, ano je to ten styl, ale neřekla bych, že zrovna James Dashner by hledal inspiraci zrovna tady. Jeho styl psaní se mi líbí, je to v er formě, která mi asi vyhovuje víc, a k tomu příběhu sedí, opravdu si nedokážu představit Thomase jak říká "Jsem zmatený, kolem mě jsou obrovské zdi a ti kluci mi nahání hrůzu.". V knize nehledejte smysl toho, proč se zdi hýbou, ZLOSIN na to má svou technologii, jak se zmiňují ve druhém díle. 

Příběh, je dobře promyšlený, zaujme vás. Hodně se mi líbí smyšlený slang Placerů, přidat do normálního slovníku pár vymyšlených slov je skvělý nápad! Většina z toho jsou nadávky, ale do čónů si vlastně nadávají všichni, takže to není moc urážlivé. Myslím si, že to autor použil hlavně proto, aby nemusel dokola opakovat sprosté výrazy. Na 50 kluků zavřených spolu v labyrintu a nemluvte sprostě, to nejde! U knihy jde poznat, že autor už má nějaké zkušenosti. Zklamalo by mě, kdyby to byl stejný nápad na příběh, ale napsaný a zpracovaný odbytým a začátečnickým stylem. 

Thomas chce být od začátku běžcem, divíte se mu? Já osobně bych si v placu nenašla nic jiného a nedokážu si představit někoho, jako Thomase, dělat práci třeba v kuchyni. Thomas mi připomíná mě samotnou. Líbilo se mi, jak si v podstatě hrál na hrdinu, nevím proč, někdo by to ohodnotil, jako kravinu, že to není reálné, aby se člověk choval takhle, ale já si myslím, že autor měl k tomu své důvody. V dalších dílech to má určitou roli. Celkově se s postavami sžijete a je ta spousta charakterů a určitě si v nich najdete toho, kdo vám vás připomíná. Nejraději mám Newta, ale asi nejsem jediná. Je jeden z těch, co Thomase přijali mezi prvníma a jako postava je to prostě a jednoduše úžasná postava (navíc oslovení Tommy, je strašně moc roztomilé^^). Pak je tu Minho, druhá nejlepší postava. Ani nevím proč, je chytrý, o tom žádná a je to vůdcovský typ, což dokazuje i to, že je kápem běžců. Teresa je jako fajn, ale v něčem mi vadí. Jo, je to drsná holka, v tom jí mám ráda, ale jako osobnost mi není sympatická. Ne že bych jí neměla ráda, ale nepatří mezi mé oblíbence. Nechápu, proč se tam píše, že si jsou s Thomasem tak moc blízcí, když mi v knize nepřišlo, že by se spolu v knize nějak hodně bavili. Albyho a Chucka nemůžu vynechat. Alby je prostě tvrdý, spravedlivý a správný vůdce, a jako všichni, taky skvělá postava. Chuck, malý, oplácaný kluk, vlezlý a já nevím, co ještě, má své kouzlo, ale nepatří mezi ty nejlepší. Řekla bych, že autor zamýšlel, jak na nás mají postavy působit, například Gally, od začátku nesnáší hlavního hrdinu a nedá si říct, to je ta klasická postava, kterou nemáte mít rádi, ale on i chtěl, aby na nás ostatní postavy působily, tak jak mají. 

OBSAHUJE (ne zas tak podstatné) SPOILERY: Opravdu oceňuji celou autorovu práci. Organizace ZLOSIN je vymyšlená dokonale, lidi z něj taky a
líbí se mi zbytečné ztráty na životech oněch lidí (ano, jsem divná:D). Pak tu je jedna věc, kterou bych vyzdvihla a určitě si za to zaslouží autor potlesk. Jména, Placeři jsou přesvědčeni, že jediné, co si
pamatují je to, jak se jmenovali. Chyba! ZLOSIN dokáže spoustu věcí a to i to, pohrávat si s lidskou myslí, jak se jim zlíbí. Takže Thomas se takto dříve nejmenoval, jméno dostal po Thomasi Edisonovi.
Newt po Isaacu Newtonovi a Alby po Albertu Einsteinovi. Možná vám to nepřijde tak super, jak jsem
říkala, ale mě to zaujalo a je to úžasná myšlenka, zbourat nakonec i jedinou vzpomínku, kterou Placeři měli. Pak se mi líbili rmutové, sádlovité bestie s mechanickými pažemi a udělátky na nich. Pak je tu Teresin vzkaz, je to něco, co vás navodí k přemýšlení a dává to tomu všemu na záhadném dojmu. První vás naladí na notu, že vše probíhá furt stejně, každý měsíc jeden nový kluk, atd. a pak se to zvrátí + ten vzkaz.

Konec knihy byl, hnusný, hnusný a stokrát hnusný. Nemám ráda otevřené konce (tenhle byl obzvlášť něco) a veřejně bych si postěžovala, ale nechci sem vypisovat spoilery, kdo četl pochopí. Na druhou stranu, bylo dobré, že to tak udělal, navede vás to ke čtení dalšího dílu a otevře vám mysl k úvahám, co by se mohlo dít dál. 

Závěr: Jestli zvažujete koupi knihy, můžu vám říct, že to určitě stojí za to! Zaprvé má to boží obálku a zadruhé, kniha je vážně úžasná a já na ní nerada hledám těch málo chyb. Čte se to opravdu dobře, občas ani nejste schopni se od toho odtrhnou, jak se do toho začtete. Měla jsem pocit, že jsem součástí toho všeho a vyvíjení příběhu mě překvapilo a také potěšilo. Je to vážně dokonalé a nevím, co jinému k tomu dodat.

97%


Filmové zpracování: OBSAHUJE SPOILERY: Vím, že autor souhlasil s takovým provedením filmu, ale nechápu proč. Nelíbil se mi, bylo to něco jiného, možná o něco akčnější, ale stejně, kdyby se drželi knihy, bylo by to lepší. Pak tu je problém, že si pozměnili i povahy postav, Alby mi přišel moc přátelský, což on nebyl. Navíc mi přišlo, že všichni ctíme Gallyho, měl až moc velké postavení a ve filmu ho mělo rádo opravdu o dost více lidí, než v knize, tam jím všichni opovrhovali. Pak ve filmu rmutové napadnou plac a zabijou půlku kluků, ale v knize to byl jeden za den! Tohle jsem nepochopila. Film byl pojatý úplně jinak, jako by si sedlo několik lidí, co si vyslechli o čem to je, bez přečtení knihy, a napsali scénář. Kdo ví? Možná to tak bylo. S obsazením jsem celkem spokojená, ale to je asi jediné. 

***

-N:

Musím se přiznat. Prvních asi 50 stran knížky, jsem četla zhruba dva týdny, ne-li dýl. Teď, když jsem knížku úspěšně dočetla, vlastně ani nedokážu říct, čím to bylo. Jiný styl psaní? Žádné holky? Nebo jsem se prostě a jednoduše nedokázala začíst a vžít do děje? Vážne nevím, jak tomu bylo, vím ale, že po třetím pokusu o začtení se do knihy jsem byla úspěšná. Od té doby mě kniha nechtěla pustit a taky nepustila až do konce.

Jak už Katy napsala, kniha je psána v er formě, což někdo uvítá, někdo zavrhne, ale být vámi, nebála bych se toho, zas tak strašné to není a po pár desítkách stránek si zvyknete. Autor zde používá vymyšlený ''jazyk Placerů''. Jestli si to pamatuji dobře, jednotlivá slova tam nejsou vysvětlena, ale myslím, že tohle by si každý mohl domyslet. Popusťte uzdu své fantazii! Počet kapitol je teda vyšší, ne žu ostatních knih, které jsem četla, ale každá kapitola je zakončená tak, že vás hned donutí číst další a když budete chtít knihu odložit, vkradou se vám do hlavy otázky a myšlenky na to, co bude, co bylo a co se děje a tu knihu prostě jen tak nepustíte.

Postavy se mi zdají výborně promyšlené, každá z nich má nějakou svou povahu a jde vidět, že se jí autor drží i přesto, že se postavy vyvíjejí, což je jen dobře. Pokud vám ze začátku knihy bude chybět dívčí duše, nebojte se, přijdete si na své. Co se týče vztahů... Strašně se mi líbil ten, mezi Teresou a Thomasem, protože to prostě mezi tím vším zlým okolo, působilo nevinně. Jednou jsem na Facebooku projížděla příspěvky a narazila jsem na fotku jedné holky, Toma s Newtem, a popiskem, že je shipuje. A já nad tím tak přemýšlela. A... Bylo by to zajímavý. :D Takže shipuju Thomas/Newt. Když si celou knížku zpětně projedu, moje nejoblíbenější postava byl Minho. Byl osobitý, stál si za svým... Líbil se mi. Dále fakt strašně zbožňuju Toma, Chucka a Newta a svým způsobem i Albyho. No, stačí když se na to podíváte ze všech úhlů pohledu a oblíbíte si snad všechny

Co se týče děje... Nechci spoilerovat. Takže jenom tak okrajově a nekonkrétně. Jak už je podle anotace známo Thomas tedy přijede výtahem (Klecí) do Placu, kde na něj hned ze začátku civí několik desítek kluků. Thomas je samozřejmě vyděšený, kdo by nebyl? I přesto se ale v Placu musí zabydlet, protože to je teď jeho domov. Všechno se zdá v pořádku, přijel bažant, jako pokaždé jednou za měsíc... To se ale záhy změní, když druhý den přijede v kleci dívka, se záhadným vzkazem... Všechno se změní. Ta dívka, Teresa, je v kómatu. Nikdo neví proč tu je, proč je v kómatu, ani proč je holka. To je ale teď jejich nejmenší problém... (dobře, nejsem si jistá, jestli jsem prostě jenom nenapsala jinou anotaci.)



Závěr: Až na můj zoufalý začátek, se kniha četla skoro sama. Každá stránka mě donutila přečíst tu další, takže bylo jedno, jestli jsem jela v autě, seděla na záchodě, nebo spala, ale prostě jsem četla! Když jsem si v hlavě představovala, jak se to všechno odehrává, všechny důležité a nedůležité věci... Připadala jsem si jako jeden z nich, jeden z Placerů. Tímto bych chtěla poděkovat Jamesi Dashnerovi, že si dal tu práci a napsal takhle promyšlenou a čtivou knihu. Pokud chcete koupit, neváhejte.


90%

3 komentáře:

  1. akurát som si túto knihu kúpila (v angličtine) a teším sa na ňu, po vašej recenzii ešte viac :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mě vlastně asi nejvíc pohoršovala Teresa, protože mi nepřišlo, že by zapadala. Celou dobu mi připadala trochu nastrčená a umělá a její vztah s Thomasem trochu neohrabaný a nepřirozený :D No nic. Ve Spáleništi mi ale už docela chyběla :D
    Knížka se mi moc líbila, vastně jí můžu označit za mojí nejoblíbenější, protože už od začátku mě chytla a nepustila.
    Každopádně skvělá recenze! x

    OdpovědětVymazat
  3. Tak já bych Maze Runnerovi dala tak 120% xD Hrozně se mi to líbilo, ale taky film... Hodně věcí bylo jinak, až mi přišlo složitější to, co vytvořili oni než to, co by vzniklo převzetím z knížky. Pěkná recenze ;)
    - Eliza

    OdpovědětVymazat